Jubilejní a hraniční kameny na ostrožském panství
Jižní část moravské části Bílých Karpat příslušela k ostrožskému a strážnickému panství. Oblast dnešního Horňácka a část pohoří odtud na jih náležela ke Strážnici, severní část po Strání a ostrůvek okolo Kuželova k Ostrohu. Majiteli ostrožského panství byli od 17. století Lichtenštejnové, známí svým kreativním přístupem ke krajině.
U příležitosti 40. výročí panování knížete Jana II. z Lichtenštejna, velkého příznivce lesnictví, byly v roce 1898 vztyčeny ve vybraných revírech na jeho panstvích jubilejní památníky v podobě kamenných desek umístěných na podstavcích z neopracovaných kamenů. Byly opatřeny českými, německými nebo latinskými nápisy. Okolo některých z nich se vysazovaly dubové háje. Počty stromů symbolicky vyjadřovaly věk knížete, dobu panování (dub letní) a věk v době nástupu panování (dub zimní). Celkem je u nás zdokumentováno asi 130 těchto kamenů. Na ostrožském panství se nachází tři z nich. Nejlépe dochovaný stojí vedle lesní cesty na okraji lesa jižně od Kuželova. Má tvar čtverce o straně asi 100 cm se zaoblenou horní hranou. Na desce můžeme číst text ohraničený jednoduchým rámem:
„Principis Joannis II. de Liechtenstein Quercetum XXXX anno Regim. Jubil. XII Novemb. MDCCCXCVIII“.
„L jähr. Reg. Jubil. MCMVIII“.
Poslední řádek byl připsán v roce 1908, na který připadlo 50. výročí panování knížete. V tomto roce se památníky nevztyčovaly a událost se připomněla tímto způsobem.
Další kámen stojí nedaleko Hluku v lese Hluboček vedle Hlucké búdy. Má tvar obdélníka o výšce asi 150 cm, nahoře zašpičatělého. Původní nápis byl natolik poškozený, že na kámen byla vsazena nová keramická deska s původním textem a lichtenštejnským znakem. Poslední památník tvaru lichoběžníka výšky lidské postavy je v Květné blízko žluté turistické značky na okraji lesa. Kámen je omšelý, porostlý mechem, s puklinami, avšak nápis na něm je dosud čitelný.
V roce 1918 byl Lichtenštejnům majetek zkonfiskován a budování památníků ustalo. Přesto byly některé postaveny ještě v roce 1928. Možná jediný z této série je nedaleko lesní cesty z Vápenek na Kamennou búdu.
V okolí Kuželova můžeme nalézt další kameny. Menší tzv. císařský kámen v blízkosti prvního památníku, věnovaný 50ti-letému výročí panování císaře s textem F.J.I. 1848 – 1898. Kolem těchto kamenů se vysazovaly skupiny javorů. Dále silně zvětralá kamenná deska ležící na zemi u kostela v Kuželově s dnes už nečitelným nápisem, který zněl
[Jubileum] 1858 – 1908 50ti letého panování Jeho Jasnosti Jana II. knížete z Lichtensteinů 50ti letého [vysvěcení Jeho] Svatosti římského papeže Pia X. [60ti letého] panování Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. Věnovala obec. Za st. M. Petříka
Pořídili jej tedy obyvatelé obce k poctě hned tří autorit - knížete, císaře a papeže.
V souvislosti se zaměřováním katastrů probíhajícím koncem 18. století byly hranice panství označovány hraničními kameny. Ty, které se do dneška dochovaly, mají tvar nahoře zaoblených kvádrů z pískovce. Menší mají rozměr 25x10 cm, výšku nad terénem asi 40 cm a jsou rozmístěny ve vzdálenosti 20 – 30m. Na líci je vytesáno HO (Herrschaft Ostra) a letopočet 1810, na rubu pořadové číslo. Větší kameny mají rozměry 35x20 cm a výšku asi 50 cm, vyskytují se ojediněle. V okolí Kuželova jsou tři souvislé řady menších kamenů. První s pořadovými čísly kolem 80 v místě na mapách označeném Houšť, další s pořadovými čísly 1 - 25 na okraji strže v místech označených Drínová. Třetí s čísly 1 - 15 na okraji lesa nad jubilejním kamenem v blízkosti červené turistické značky. Řada větších kamenů s letopočtem 1801 a písmeny DB na líci běží podél státní hranice pod vrchem Stráň.
V blízkosti Hluku na okraji lesa Hluboček na hranici hluckého a vlčnovského katastru je řada menších hraničníků s čísly 75 – 90. Na líci mají v kruhovém rámu vytesáno FL (Fürst Liechtenstein). Na ni navazuje v rozestupech 100 – 300 m několik velkých kamenů s nápisem IWFVL (Iohann Wenzel Fürst Von Liechtenstein). Hraničníky se dochovaly jen na okrajích lesa, kde odolaly náporům zemědělské a lesní techniky. Vesměs jsou otlučené, nakloněné, některé vyvrácené. Z jiných vystupuje jen vrcholová část, pokrytá mechem a lišejníkem, zapadaná listím a větvemi. Některé byly přemístěny a tvoří ozdobu zídek a zahrádek chat a rodinných domů.
Tento osud postihl zřejmě kámen objevený při hloubení příkopu u silnice z Hluku do Dolního Němčí nebo kámen na kraji Blatnice u cesty na Roháč. Kámen ukrytý v zarostlé mezi na Staré hoře u Dolního Němčí snad stojí dodnes.
Tři trojboké kameny z 18. století stály v sedle mezi vrcholy Stráň a Kobyla, kde se stýkají hranice ostrožského a strážnického panství s hranicí Uher. Jeden z nich byl zcizen a dnes je nahrazen kamenem čtyřbokým. Jedná se zřejmě o tzv. trojmezní kameny – kameny umisťované v bodě, kde se stýkají hranice tří panství. Byly to nejdůležitější body hranic a byly vztyčovány nejdříve – proto jsou nejvíce postiženy vlivy prostředí a jedině na nejmenším kameni můžeme přečíst text Salvis regni limitibus.
Celá hranice panství hraničníky vytyčena nebyla. Ty se umisťovaly jen tehdy, pokud se shodovala hranice panství s hranicí katastru. V ostatních případech se hranice označovala hraničními kopečky – mohylami z kamení. Jinak by bylo potřeba vyrobit a manipulovat s neúměrně velkým množstvím materiálu. Např. jen k vyznačení hranic kolem Kuželova by bylo třeba okolo 600 kamenů.