Řeka Velička

První zmínka o Veličce je v listině uherského krále Ondřeje z počátku 13. století. Tehdy po dobu asi 100 let po ní probíhala hranice mezi Moravou a Uhrami. Ve středověku byla uváděna jako Veliká, což zní poněkud nepatřičně při pohledu na její v létě často vyschlé koryto. Pramení pod vrcholem Velké Javořiny ve výšce 900 mnm. Hlavními zdrojnicemi jsou potoky Jamný (jeho pramen se pokládá za pramen Veličky), Hrubý, Kazivec, později se připojí Kuželovský, Trávníkový a Kozojídka.  

Zprávy se zmiňují o močálech při ústí do Malé Moravy (rameno Moravy) a na starých mapách vidíme meandrující tok. Napájel 2 rybníky a bylo na něm 22 mlýnů. Délka byla 52 km. Nynější délka je 40 km, což ji řadí na 89. místo v pořadí českých řek. Této délky bylo dosaženo regulací do tvaru vydlážděného napřímeného kanálu lichoběžníkového profilu s řadou splavů. Původní charakter řeky je zachovám pouze v krátkém úseku mezi Lipovem a Loukou. Součástí regulace bylo také prodloužení toku do Moravy a provedení křížení s Baťovým kanálem, který prochází původní Malou Moravou. Průměrný průtok při křížení s Baťovým kanálem ve Strážnici je 0,9m3/s, ve Velké 0,5m3/s. Průtok je nestabilní, což souvisí s nestabilními zdroji spodní vody v Bílých Karpatech. Základní tok představuje jen asi 30% celkového průtoku, 70%je voda z povrchového odtoku. Z celkového množství asi 700 mm srážek za rok, které spadnou na horním povodí (od Velké proti toku, asi 65 km2), jich řekou odteče asi 250 mm (15,5mil m3). V současnosti protéká sotva 2/3 tohoto stavu.

Image

Co 3 roky dochází k povodním. Jedná se především o letní povodně. Stačí intenzivní srážky v úhrnu okolo 100 mm během 1-2 dnů na ne úplně vysušenou půdu a do několika hodin je povodeň tady. Při událostech ze září 2018 a srpna 2015 byla ale půda tak suchá, že téměř všechnu vodu vstřebala

Image

 

Roku 2009 provedlo Povodí Moravy mezi Loukou a Velkou revitalizaci řeky. V rámci projektu byly stávající morfologické prvky doplněny skupinami osamělých balvanů, kamennými výhony a neúplnými řadami balvanů. Na vhodných místech byla korytotvorná činnost podpořena také zmenšením sklonu svahů nebo rozšířením koryta. Stupně byly přeměněny na přírodě blízké balvanité rampy umožňující migraci ryb a dalších organismů vázaných na vodní prostředí. Vhodné zachované pozemky v údolní nivě byly využity k vytvoření dvou poříčních tůní s rozdílným vodním režimem.

Neregulovaný úsek

ImageImage

Výstavba

Současný stav

ImageImage

ImageImage

ImageImage