Urbanistický vývoj

Můžeme sledovat na mapách vojenského mapovaní z počátku 19. století. Tehdy měla Velká přibližně stejný počet domů jako na konci 16. století (důsledek úpadku v 17. století). Mapy tedy ukazují stav na koci 16. století.

Roku 1241 vesnice již stála (část s kostelem na pravém břehu) a po 1264 byla na 12 lánech u Velké založena ves nová (Závodí na levém  břehu). Obě části odpovídají rozdělení Velké mezi dva majitele. Pravobřežní s kostelem patřila zřejmě světským majitelům, Závodí velehradskému klášteru.

ImageImage

 

Obě části jsou typické ulicové vesnice. Nejstarší část má délku návsi asi 400 m, šířku 50 m. Dnes jsou to domy přibližně od pekárny ke hřbitovu. Domy (asi 100) jsou orientovány podélně k ose. Východně od návsi stojí kostel. Závodí (asi 50 domů) má podobný charakter. Na kostel přirozeně navazuje část Svárov trychtýřovitého tvaru. Ta ale nijak nezapadá do zbytku vesnice. Je možné, že právě tato část u kostela je nejstarší částí vesnice. K těmto třem krystalizačním jádrům, která existovala zřejmě již na konci 13. století přibyla asi v 16. století část Řádek na levém břehu Veličky. Řádek podle toho, že domy byly stavěny jen v jedné řádě kvůli meandrujícímu toku. Mezi Závodím a Řádkem vznikla později část Nové chalupy. Takový byl asi stav na konci 16. století. Velká je uváděna jako městečko, dokonce největší městečko na Moravě. Radnice stála uprostřed návsi, po požáru v 19. století nebyla obnovena. Další rozvoj nastal až ve 20. století. Kromě rozšiřování již existujících čtvrtí byla po regulaci Veličky zastavěna i protější strana Řádku a zůstalo i místo pro další ulici směrem k Javorníku. Směrem k nádraží vznikla ve 20. letech škola. Poslední velkým počinem byla výstavba podniku na výrobu technických tkanin a sídliště v její blízkosti.

Ve Velké se uvádí tvrz. Předpokládá se na místě bývalého panského dvora. Panský dvůr je ovšem od posledních domů vesnice vzdálen asi 500 m a navíc na nepříliš strategicky výhodném místě přímo pod svahem Strážné Hůrky. Jako příhodnější by se jevilo umístění v blízkosti kostela. Tedy na Svárově.

Vesnicí procházela obchodní cesta z Moravy na Slovensko. Z Uherského Brodu (Veselí) přes Blatnici, za Velkou překročila rozvodí a sestupovala do Vrbovců a Sobotiště. Popř. z Velké přes Javorník a hřeben Karpat někde nad Novou Lhotou nebo u Kamenných vrat a odtud na Myjavu, Starou Turou. Nad Novou Lhotou střežena, podobně jako ve Vrboveckém sedle od 17. století opevněním. Podle mapy tato komunikace vstoupila do Závodí, pak brodem na náves a někde u panského dvora opět přebrodila Veličku a pokračovala na Slovensko.