Zaniklé hrádky a tvrze v Bílých Karpatech

Bílé Karpaty představovaly těžko prostupnou přirozenou překážku, do níž středověké osídlení pronikalo intenzivněji až po ustálení hranice v 2. polovině 13. století. Drobná šlechtická sídla coby střediska hospodářství nově kolonizovaných oblastí zde vznikala teprve na přelomu 13. a 14. století. V důsledku válečných událostí v 15. století a sjednocování panství do větších celků téměř všechna v této době zanikla. Dodnes po nich zůstaly více či méně výrazné terénní zbytky a názvy jako Hrádek, Hradištěk, Hradišťko. Jejich stav k roku 2016 je následující:

vojšiceV údolí Radějovky stávala vesnice Vojšice. Na fotografiích ze 70. let je ještě vidět zřetelnou vyvýšeninu a i v současné době je objekt popisován vcelku optimisticky. Dnes nalezneme ve velmi hustém křovinatém porostu na břehu potoka jen nepatrný pahorek o straně asi 10 m obklopený velmi mělkým příkopem postupně zanášeným listím a větvemi. Otázku, zda se jedná o sídlo drobného šlechtice či pozůstatky mlýna, zodpoví pohled na vodní tok, po většinu roku vyschlý. Vesnice i tvrz zanikla někdy v 15. století, místo je nazýváno Žižkův stůl.

 

 

 


Hrad Kanšperk stáImageval v údolí Imageu vesnice Súchov. Protáhlý hradní pahorek převyšuje dno údolí asi o 3 m. Od přístupové jižní strany je oddělen i dnes dosti hlubokým příkopem. Je velmi úspornou variantou dvojpalácového hradu odpovídajícího možnostem drobného šlechtice. První budova se vstupem obracela delší stranou k příchozímu, druhá, s ní rovnoběžná a spojená s ní hradbou, stála na konci areálu. Na hradní plošině jsou dnes hromady kamení a díry v zemi. Obranné kvality hradu byly minimální. Vzhledem k umístění v údolí – leží paradoxně níže, než vesnice nad ním, je ze tří stran obklopen svahy, které jej značně převyšují. Zanikl v 15. století. Uvádí se jako možné rodiště diplomata a válečného podnikatele 15. století Jana Jiskry z Brandýsa.


boršiceJako poloha tvrze v Boršicích se uvádí místa Hradištěk 3 km od obce, Stráž, nebo Chrástky na hřebeni západně od obce, nebo přímo v obci. Jelikož první místo odpovídá poloze hradiště z doby bronzové, v úvahu připadají kóty 407, 401 nebo 247 západně od obce. Jen na kótě 401 jsou patrné stopy zemních úprav. Na nevýrazném hřebínku jsou v hájku vyvýšeniny a linie připomínající valy. Pro místo hovoří výhodný rozhled a poloha blízko vesnice. Někde tady byly při povrchovém sběru nalezeny drobné středověké předměty. Okolí slouží jako pastvina, dobytek jen neochotně uvolňuje badateli cestu. Jméno souvisí s kolonizátorem zdejšího kraje Borešem z Rýzmburka, který byl zakladatelem vesnice i tvrze či hrádku.


vlčnovImageJasná je naopak lokalizace hrádku ve Vlčnově. Leží v těsné blízkosti školy. Ještě dnes jsou vidět náznaky příkopu okolo kruhové vyvýšeniny porostlé ovocnými stromy. Hrádek je ze tří stran chráněn poměrně strmým svahem, na severní straně terén pozvolna stoupá ke kopci nad obcí.


ImageImageV Horním Němčí stála tvrz vedle současného hřbitova. Dnes je zde kruhová vyvýšenina vysoká asi 4 m o průměru okolo 20 m s nižším výběžkem na severní straně. Na východní straně jsou náznaky příkopu, který pahorek odděluje od sousední zahrady. Je pravděpodobné, že vyvýšenina na rovinatém dně širokého údolí byla navršena uměle.  Pozůstatky hrádku byly natolik výrazné, že jsou zakresleny i na mapách II. vojenského mapování.


stráníImageTvrz ve Strání se nachází na místě dnešního hřbitova. Celý přibližně čtvercový areál o velikosti asi 50 m je kromě východní strany obklopen asi 3 m hlubokým a několik metrů širokým příkopem, na jeho vnější straně je val, nejvíce zřetelný v zahradách na západní straně. Uvnitř areálu je pak v SV části odděleno jádro. Velikost by mohla vést k domněnce, že se jednalo o hrad. Hřbitov se nachází na mírné vyvýšenině uprostřed obce, která vybíhá z nejvyššího vrcholu Bílých Karpat. Zde se také nacházel vstup. Vzhledem k současnému využití místa zde žádný výzkum neproběhl. S tímto vědomím je třeba přistupovat k rekonstrukcím, na které je možno narazit na internetu. Po zničení v době husitských válek byla tvrz obnovena a zanikla až v 17. století.


volenovvolenovJen terénní zbytky zůstaly z tvrze ve Volenově. Stála na místě Hrádek na malé andezitové vyvýšenině obtékané ze dvou stran Hrádeckým potokem, který ve svahu obnažil asi metr vysokou andezitovou stěnu (nebo pozůstatek malého lomu?). Nad řečištěm je plošina, z níž vybíhá val obíhající tvrziště v místech, které jím není chráněno. Nad touto plošinou je jádro hrádku, na němž jsou zřetelné vyvýšeniny, největší z nich asi 4 m dlouhá. Celý areál je hustě až neprostupně porostlý bezem. Jediný přístup je od silnice z Nivnice na Suchou Loz po levém břehu potoka, zbytky hrádku leží asi 300 m proti proudu.


ordějovPoloha tvrze v Ordějově je uváděna na levém břehu Nivničky naproti budovám bývalého dvora na soutoku s bezejmenným potokem. V 19. století byly patrny zbytky valů, na koci 20. století malá vyvýšenina. Dnes je areál dokonale rozorán a není vidět nic.

 

 


bánovbánovHrad v Bánově byl skutečným hradem, o jeho podobě však nevíme nic, protože byl odtěžen spolu s andezitovým vrchem, na kterém stál. Jednalo se zřejmě o výraznou dominantu krajiny, neboť kopec, vlastně pozústatek sopky,  je zřetelně zakreslen na starých mapách. Terénní zbytky a mohutný val oddělující areál od hřbitova, mohou patřit buď hradu, nebo hradišti, které bylo jeho předchůdcem. Dnes je tu opuštěný, částečně zavezený lom. Na nejvyšším místě jsou umístěny 3 kříže připomínající utrpení lidu v době nájezdů v 17. a 18. století. Hrad byl zničen v roce 1420 při akci husitů z Nedakonic. Pokud byl obnoven, zanikl koncem století.


ImagezuvačovNa ostrohu nad vesnicí Komňa stával hrad Zuvačov (Zubačov). Hradu dominovala kulatá věž v čele, na opačné straně stál zřejmě hradní palác. Areál byl obklopen příkopem s valem na vnější straně. Ten je patrný kolem celého hradu i dnes, na místě věže je mohutný suťový kužel, z něhož vyrůstá velký buk. Kritickým místem byla západní strana, kde ostroh mírně stoupal k hřebeni vzdálenému asi 400 m. Tady bylo postaveno předhradí nebo předsunuté opevnění s dalším příkopem, asi ze dřeva a hlíny. Ani toto vylepšení nezabránilo jeho zániku někdy v 15. století. Věž nebo její podstatná část stála ještě koncem 18. století, protože je zakreslena na mapě 2. vojenského mapování. Areál hradu je dnes vyčištěn od křovin, opatřen informační tabulí a upraven. Zdivo věže je částečně odkryto a zakonzervováno. Podle odkrytého úseku by věž měla mít v průměru přes 10 m, což ji řadí k největším věžím u nás. Nebýt její poloze v čele hradu, mohlo by se uvažovat o jejím obytném využití. K hradu vede místně značený chodník.


vlachoviceImageTvrz ve Vlachovicích se nachází asi 300 m severně od kostela. Půdorys nepravidelného mnohoúhelníka obíhá příkop s místy zachovaným valem na vnější straně. Oproti zdvihajícímu se svahu na východní straně byl vybudován val i na vnitřní straně. Ten je také nejvýraznějším prvkem tvrze. Zřejmě kvůli nepříliš výhodnému strategickému umístění byla v 15. století opuštěna a místo ní postavena nová tvrz zvaná Kaštýl na jižním konci obce, dodnes viditelná ze silnice. Tvoří ji výrazná pravidelná vyvýšenina vysoká asi 2 m o délce strany asi 50 m s příkopem a valem dobře zachovalým na Imagejižní a západní straně. Ještě v 18. století byla tvrz vlachoviceužívána, protože zde kuručtí povstalci neúspěšně obléhali rakouské dragouny. Brzy poté zpustla, avšak nadále zůstala výrazným prvkem obce, protože je zakreslena na mapách vojenského mapování. V areálu první tvrze se nachází ovocný sad a díky tomu je plocha odpovídajícím způsobem udržována, přístup je od západu od sušárny ovoce. Druhá je zarostlá vysokou trávou, která znemožňuje rozlišit vnitřní členění.  Vedle tvrziště Je umístěn informační panel.


ImagekrasínHrad v Dolnej Súči stál v západní části nejvyššího vrcholu bradla Krasín, jehož rozeklaný úzký hřeben strmí nad obcí. Od plošiny pod vrcholovým skaliskem (dnes je na něm vysílač), byl oddělen příkopem dnes asi 5 m širokým a 3 m lubokým. Z ostatních stran byl hrad chráněn strmými srázy. V prostoru vnitřního hradu dnes kromě prohlubní  a  fragmentu odkrytých základů nenajdeme nic, co by připomínalo hrad. Travnatá plošina pod vrcholem sloužila jako předhradí. Důvodem zániku hradu nebyly ani tak válečné události, jako spíše nepřístupná poloha. V 16. století byl již pustý.  Plocha bývalého hradu je dnes vyčištěna od náletových dřevin a vede sem naučný chodník z obce. Jedna z tabulí je věnována historii hradu. 


Beze stopy zmizely tvrze ve Velké, v Louce a v Popově.

Skrovné zbytky jsou samy o sobě cílem jen po opravdové zájemce o tento typ středověké architektury. Mnohé se však nacházejí v blízkosti atraktivních cílů. Vojšice a Kanšperk uprostřed luk, vytvářejících rozsáhlý přírodní lesopark, Bánov a Zubačov v blízkosti opuštěných andezitových lomů. Strání je přímo pod vrcholy Velké Javořiny nebo Nové hory. Výstup na Krasín je hodnotným turistickým počinem. Na obrázcích postupně Zuvačov, Vlčnov, Dolní Němčí, Strání, Bánov, Dolná Súča, Kanšperk, Volenov.